Svařování netavící se wolframovou elektrodou pracuje na principu hoření elektrického obloku mezi wolframovou elektrodou a svařencem. Na základě přenosu elektrické energie pak dochází k natavení základního materiálu tedy svařence. Tavící oblouk je chráněn ochranným inertním zdrojem plynu, který zabraňuje vniknutí atmosférických nečistot do svarové lázně.

Inertní plyn nebo-li netečný plyn je druh plynu , který nereaguje s dalšími prvky. Plyn do místa svařování proudí a je usměrňován pomocí keramické hubice, kde nahrazuje atmosférický vzduch.

TIG- ové svařování se liší od jiných procesů obloukového svařování tím, že elektroda není „spotřebovávána“  jako elektrody u procesů ostatních MMA či MIG/MAG.

Wolfram je kov  s vysokým stupněm teploty tání cca 3300°C, což je v podstatě dvojnásobek teploty tavení oproti klasickým kovům běžně svařitelných.

V případě požadavku na přidání drátu do svaru se používa tzv. přídavný „studený drát“, který lze dopravovat buď ručně, nebo mechanicky.